Tak tohle je Viktor – netradiční model automobilu Škoda Octavia combi 1967.
Uháčkovaný je asi z jednoho a půl kilometru prádelní šňůry a jeho autorkou je výtvarnice Jitka Havlíčková. Háčkovaný model, připomínající autorčino první auto a jež je zároveň i jeho „pomníkem“, si můžete prohlédnout zavěšené u hlavního vstupu do Šestky. 

Viktor - Pomník automobilu 2001–2021
Háčkovaný automobil Viktor je modelem Škoda Octavia combi typ 993 C s rokem výroby 1967. Model auta vznikl v roce 2001 jako diplomová práce Jitky Havlíčkové studující na Akademii výtvarných umění v Praze. Na jeho výrobu bylo potřeba patnáct set metrů prádelní šňůry a na vyztužení padesát kilo směsi umělých lepidel.

Jitka Havlíčková je umělkyně původem z Kozákova. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a Akademii výtvarných umění v Praze. V portfoliu má různorodá díla z mnoha  materiálů. Mimo jiné pracovala v Benátkách, kde dělala asistentku při výrobě umělkyni Lauře de Santillana. 

„Bylo to mé první auto, které jsem dostala po autoškole a ve kterém jsem se učila řídit. Pojmenovala jsem ho Viktor. Poté, co dosloužilo, nám dlouho stálo u domu. Tatínek mi potom řekl, ať ho dám už pryč. Já jsem zrovna končila Akademii výtvarných umění, a tak jsem si zvolila téma diplomové práce pomník automobilu,“ komentuje svůj nápad Havlíčková.
Háčkovaný model ve skutečné velikosti byl pouze jeden z mnoha nápadů. „Přemýšlela jsem také, že by pomník auta mohl znázorňovat třeba obrovský chleba, ale to mi pak přišlo jako těžko realizovatelné,“ směje se.

K háčkování jí sloužil asi třiceticentimetrový háček ze dřeva, který si sama vyrobila. V zimě roku 2001 začala Havlíčková háčkovat a za necelé čtyři měsíce už měla hotovo. Háčkování je podle ní jednoduchá a rychlá práce. „Je to lepší než pletení. Jinak nemám ruční práce vůbec ráda, to je paradox. Ale obě moje babičky háčkovaly, takže tomu nějaký vztah v rodině máme,“ popisuje Havlíčková.

Složitější poté bylo dát pleteninu dohromady tak, aby držela tvar i po sundání z auta. „Technická stránka byla velmi složitá a bez pomoci kováře Miroslava Liederhause, který mi pomohl s kostrou auta, by to nešlo,“ zavzpomínala umělkyně. 
Pletenina se poté také musela vyztužit. „Na auto jsem položila igelit, aby se pletenina na auto nepřilepila. Na vyztužení jsem používala epoxid, což je směs umělých lepidel. Štětcem jsem to poté roztírala na tkaninu. Padlo na to si padesát kilo této směsi,“ popisuje proces Havlíčková. Celý model se tak stal velmi odolný. Ze dvaceti let stál přibližně osm let venku ladem.
Aby se s autem lépe pohybovalo, byla mu vytvořena také pohyblivá kola, čehož bylo využito v rámci představení, kdy Viktor vyjel i na silnici.

Model auta Viktor byl vystaven asi na patnácti výstavách. Nejdál se podíval až do Kalifornie, kde byl v roce 2004 vystaven na výroční výstavě roku 1989. Auto za oceán přepravili lodí v kontejneru.

Viktor je jediným háčkovaným dílem Havlíčkové. „Každé mé dílo je úplně jiné a z jiných materiálů. Pro svá díla vždy hledám smysl a ten nejvhodnější materiál, který je pro myšlenku vhodný,“ popisuje svoji práci.