Jan Kovářík vystudoval sochařství na AVU v ateliéru Socha 2 profesora Jindřicha Zeithammla. Během studia strávil také dva semestry v Intermediálním ateliéru profesora Milana Knížáka. Samostatně vystavuje od roku 2002. Svými díly je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, ve stálé expozici Galerie Středočeského kraje, Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Galerii Výtvarného umění v Náchodě, Východočeské galerii v Pardubicích a mnoha významných soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Žije a pracuje v Praze.

Je autorem barevných soch s biologickým rodokmenem. Sám o nich mluví jako o podhoubí, narůstající buněčné hmotě. Používá rozličné druhy sochařských postupů. Nebojí se moderních materiálů, ani technologií, které mu pomáhají k tomu, aby jeho objekty co nejplynuleji expandovaly do prostoru. Jejich povrch občas pokrývá ne zcela klasickou metodou – trpělivě tečkuje svá rozměrná díla tak, aby vytvořil iluzi vibrujícího povrchu a dodal tím plastikám další rozměr.

Jan Kovářík je autorem sochy jediné české panovnice, habsburské císařovny Marie Terezie, která vládla rakousko-uherské monarchii v letech 1740-1780. Pět a půl metru vysoká a šest tun vážící stylizovaná figura z umělého kamene připomínající kuželku nebo figurku ze známé hry Člověče, nezlob se stojí poblíž Prašného mostu na Hradčanech. Socha byla odhalena 20. října 2020 jako datum symbolizující nástup Marie Terezie na trůn v roce 1740.

Infantila / 2008 – 2011, laminát, barva / fiberglass colour, 160 cm

ff – 02 / 2009, laminát, barva / fiberglass colour, 220 cm