KLÁRA SEDLO se narodila 16. dubna 1993 v Praze, kde stále žije a tvoří. Je synestetičkou – barevně vidí písmena i čísla. V jejím díle je patrné vzájemné propojení symbolismu, surrealismu a magického realismu. Z hlediska techniky preferuje olejomalbu – míchá si tři základní barvy (červenou, žlutou, modrou) v kombinaci s bílou.  Jejím nejčastějším námětem jsou bizarní předměty každodenního života, ale také psychologie člověka – podvědomí a jeho touhy. Také ve své závěrečné diplomové práci zpracovala psychologicky zaměřené téma obsedantně kompulzivní poruchy (OCD). Jedním z nejvýznamnějších témat, kterému se věnuje v posledních letech, je botanika tzv. Voynichova rukopisu, které průběžně zpracovává již od roku 2019.

Kromě vlastní výtvarné tvorby se věnuje také jiným uměleckým projektům, ilustracím či literární činnosti – v roce 2022 např. vydala knižní povídku Lami v česko-anglickém znění. Své obrazy začala vystavovat již v době studií, dodnes proto realizovala množství vlastních i kolektivních výstav. V zahraničí získala také ocenění jakožto finalistka soutěží BBA Art Prize v Berlíně a Mostyn Open 21 ve Velké Británii (obojí v roce 2019). V současnosti jsou její obrazy součástí řady soukromých sbírek nejen v České republice a Evropě, ale i v USA, Austrálii nebo Japonsku.

V rámci této výstavy jsem se rozhodla prezentovat velké formáty, které vznikaly během několika let. I když se to na první pohled nemusí zdát, navazují na sebe. Já sama v nich i dnes vidím fragmenty myšlenek, které v průběhu let vedly od jednoho plátna k dalšímu a k dalšímu…
Každý jeden obraz vypráví svůj vlastní příběh - boj dvou přátel se odehrává na prvním plátně, Hrad zase uvozuje širší krajinu, kterou za hranicí plátna tušíme. Tato krajina je možná totožná s tou, po které se rozhlíží muž s kulatou hlavou (patří mu i hrad?), zatímco Úhoří muž se schovává ve svém domě. 
Jednotlivé obrazy, takto poskládaná vedle sebe, pak působí nejen jako samostatné děje uzamčené v plátně, ale i jako úryvky, které bychom mohli spojit podle své fantazie do jednoho příběhu.  Každému z nás tak vyjde v hlavě trochu jiná, bizarní historka obsahující lišku, bažanta, plyšáka, muže s kulatou hlavou, úhoře, hrady..
Vždycky říkám, že když divák stojí před mými obrazy, měl by vypnout ono racionální, každodenní uvažování (něco takového není lehké, já vím), a naopak nechat volně rozběhnout svou imaginaci. Stejně je tomu i u této výstavy - zkuste se tedy na chvíli zastavit a rozvinout obrazové děje za hranice pláten. A pokud se budete chtít dozvědět něco o tom, jak jednotlivé obrazové světy vnímám já, můžete se podívat na můj web a přečíst si něco víc například o Úhořím muži a dalších.

S přáním příjemného zážitku z výstavy
Klára Sedlo

PS. Mimochodem, výstava začíná obrazem Dva přátelé, který se odráží v očích Podivného stvoření na posledním obraze. Příběh se nám tak hezky uzavírá.

Instagram: @klarasedlo
Facebook: KlaraSedloArt
web: www.klarasedlo.com